Fri, May 14, 2021
Read in 4 minutes
Co je slovní vata? To jsou taková ta zbytečná, neboli redundantní či dokonce příliš často opakovná obecná tvrzení, která nás při pochopení vaší práce vůbec nikam, ale opravdu nikam neposunou a situaci neobjasní.
TLDR: Slovní vata je všechno, co nenese užitečné sdělení a také všechno, co se zbytečně opakuje. Škrtnout!
Všichni chceme být ve vatě. Je to taková ta bytostná lidská vrozená přirozenost, že. Prostě úplně každý jsme takový. No, a proto necpeme vatu do diplomky, necháme si ji pěkně pro sebe. Já už toho taky nechám.
Text diplomky lze rozdělit na užitečný text nesoucí sdělení a neužitečnou vatu. Tato se v textu objevuje ze dvou příčin.
Část vaty do textu proklouzne při psaní, aniž bychom si jí, potvory, všimli. Jak to?
Když mluvíme, slovní vatu běžně používáme. Opakování totiž pomáhá vtlouci nesoustředěnému posluchači do hlavy to podstatné. Neřekneme: je to čisté. Řekneme věc je čistá, křišťálově jiskřivě čistá, chápeš, naprosto transparentní a průhledná. Něco z toho posluchači určitě v hlavě zůstane. Navíc, vršením podobných slov za sebe získáváme při mluvení čas na rozmyšlenou. Posluchač se kochá způsoby vyjádření slova čistá a my přemýšlíme, co řekneme vzápětí. Mluvíme-li, je to tak v pořádku.
Ale při čtení a psaní je to přece jiné. Mluvené slovo uteče, čtené ne. Čtenáři nemusíte nic opakovat, on si to najde. Ani nemusíte myslet na druhou větu, zatímco píšete tu první. Nikam se nespěchá. Můžete přemýšlet, napsat větu, přečíst si ji, znovu se zamyslet upravit ji, ještě jednou přečíst - a teprve potom se můžete pustit do další věty.
Například každý příspěvek na DDT vzniká na nejméně tři, spíše na pět čtení. Sepíšu, co mám v hlavě. Nechám to být. O pár hodin později článek přečtu - a zkrátím ho tak o 20 %. Nechám být. Jdu běhat, rýt záhony nebo se projet na kole. S čistou hlavou sednu k textu a škrtám znovu, s odstupem. A pak znovu a znovu. A pokaždé, když po sobě text čtu, dá se zkrátit a vylepšít. Odvatit. Na konci procesu, když už si říkám, že to není tak špatné, jsem na cca 50 % původní délky. Zbytek byla vata.
Druhá vrátka pro slovní vatu se otevírají, kdykoliv jsme zoufalí, že máme málo textu. To je velká bolest, diplomka má mít 40 stran, písmem prťavým jak mravenci. Opsat to nikde nesmíme, a tak se podvědomě (nebo i vědomě) snažíme věty nějak nafouknout. Aby to bylo delší.
Jenže těžištěm technické diplomky přece není text práce. Je to ta práce jako taková. Text jen dokumentuje, co přesně jste dělali.
Chybí vám ještě 20 stran? Nejste-li schopni výsledek roční práce popsat na více než 20-30 stranách, potom jste toho prostě málo udělali. Kde jsou protokoly z měření? Kde jsou návrhy aplikace? Kde je popis závěrečného testování? Kde je zdůvodnění volby technolgie? Kde jsou výkresy, schémata, diagramy a jejich popisy? Tohle má být v práci. Žádná vata.
Osobně lépe hodnotím kratší, ale informačně bohaté práce, než vatou prolezlé romány o 60 stranách. Získá-li komise z vaší prezentace a vašeho popisu v diplomce pocit, že jste toho fakt hodně udělali, nebude vám strany počítat. V opačném případě vás stejně nezachrání ani 100 stran.
Na závěr malý příklad: “Efektivní a dobře vyladěné agilní metody pomohly naší komerční obchodní firmě koncentrovat se na vývoj produktu od první verze až do současné kvalitní podoby.”
Ono to zní báječně složitě. Ale: co je efektivní, je dobře vyladěné. Co je komerční je i obchodní, navíc touhu po zisku jaksi obsahuje už slovo firma. Konečně je jasné, že se produkt vyvíjel od původní do současné podoby. Ono by bylo smuté, kdyby se vyvinul do nějaké včerejší podoby. A podobně je zbytečné psát, že je podoba produktu kvalitní - copak někdo dělá produkty nekvalitní?
Co s tím?
První verze: “Dobře nastavené agilní metody pomáhají naší firmě soustředit se na vývoj produktu.”
Hm, ale copak se někdo na vývoj nesoustředí? A copak máme jindy agilní metody nastavené špatně?
Druhá verze: “Při vývoji užívá naše firma agilní metody.”
Ještě by se to trochu dalo oseknout (jasně, že firma je naše, firma = my): “Při vývoji užíváme agilní metody.”
Tak šup, jděte běhat, a pak vezměte do ruky tužku.
A potom začněte řádit jako Viktor Čistič.
Hodně štěstí! Snad vám pár stran zbude.